KLM Security s.r.o. – zaměstnavatel na chráněném trhu práce
Od 1.7.2018 má společnost KLM Security s.r.o. uzavřenou s Úřadem práce písemnou Dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, v platném znění. Z tohoto důvodu může poskytovat výrobky nebo služby pro účel uvedený v § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti.
LIMIT PRO POSKYTOVÁNÍ NÁHRADNÍHO PLNĚNÍ PRO ROK 2026
Náhradní plnění je určeno všem podnikatelům a zaměstnavatelům více než 25 osob v ČR, kterým se nedaří přímo získat spolupracovníky z řad zdravotně postižených osob.
Stejně jako většina evropských zemí, také Česká republika již řadu let uplatňuje tento nepříliš oblíbený nástroj politiky zaměstnanosti ve prospěch znevýhodněných občanů jejich zdravotním handicapem. Proto stávající právní úprava zákona o zaměstnanosti s uplatněním od roku 2004 obsahuje zákonnou povinnost středních a velkých firem v ČR zaměstnat nejméně 4% osob se zdravotním postižením.K tomuto jsou zachovány tři způsoby řešení.
Stejně jako většina evropských zemí, také Česká republika již řadu let uplatňuje tento nepříliš oblíbený nástroj politiky zaměstnanosti ve prospěch znevýhodněných občanů jejich zdravotním handicapem. Proto stávající právní úprava zákona o zaměstnanosti s uplatněním od roku 2004 obsahuje zákonnou povinnost středních a velkých firem v ČR zaměstnat nejméně 4% osob se zdravotním postižením. K tomuto jsou zachovány tři způsoby řešení.
- Prioritu má přímé zaměstnání.
- Druhou možností zůstává odběr výrobků a služeb od některého ze zaměstnavatelů, který zaměstnává víc než 50% občanů se zdravotním postižením.
- Zachována zůstane i nepopulární „invalidní daň“ (odvod 2,5 násobku průměrné mzdy za osobu) pro ty, kterým se nepodaří plně pokrýt povinnost předchozími způsoby.
Podle zkušeností rozdělila praxe střední a velké zaměstnavatele v zásadě na tři skupiny přístupu: První, zpravidla úspěšní a efektivní, jsou plně soustředěni na své podnikání a otevřeně si minimalizují potenciální personální problémy – řeší povinnost převážně nebo zcela finančním odvodem do státního rozpočtu.
Druhá skupina naplňuje podíl počtem svých zaměstnanců – je to však ovlivněno profesí a druhem činnosti podnikatele či firmy, dále požadavky na výkon práce a také na finančním zázemí.
Poslední skupina usiluje o maximální splnění podílu tzv. „náhradním způsobem“ – z důvodů ekonomických a praktických se snaží vyhnout povinnému odvodu podle zákona a to tím, že odebere náhradní plnění.
Právě této skupině chceme nabídnout naše služby
Od 1. 10. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), která stanovuje, že dodavatel, tj. zaměstnavatel více než 50 % osob se zdravotním postižením, může dodat tzv. náhradní plnění pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží údaje uvedené níže do elektronické evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“).
O tomto vložení úhrady přijde zákazníkovi notifikační e-mail, který musí pověřená osoba (pouze jeden e-mail) povinného zaměstnavatele do 14 dní evidenci každé vložené platby potvrdit, jinak dodavatelem vložené plnění nebude ÚP evidováno jako uskutečněné. K ročnímu hlášení se již nemusí dokládat dílčí přehledy plnění. Pro kontrolní orgány je zásadní evidence náhradního plnění u MPSV.
Bohužel MPSV doposud nezajistilo on-line kontrolu přes účty povinných zaměstnavatelů, kterou již několik měsíců slibuje. Takže jedinou kontrolou může být vedle ruční evidence povinného zaměstnavatele výstup z evidence dodavatele, který může pro každého svého zákazníka rychle vygenerovat.
Tzv. „náhradní plnění“ je způsob jak naplnit ustanovení zákona o zaměstnanosti a zákonné normy s tímto související, pokud zaměstnavatel není schopen naplnit povinný podíl osob se zdravotním postižením ve svém pracovním poměru a současně nechce platit značně vysoký odvod do státního rozpočtu za takto nenaplněný povinný podíl.